PAVEL A MILOSLAV KLIMEŠOVI – CO DĚLÁME
sumář k presentaci - Večer časopisu Architekt, 15. 6. 2004, Lucerna Music Bar, Praha 1


Moto: Zmožen geodetickým cvičením ležel jsem na posteli v hotelu na náměstí v Krásné Lípě a ani ne sto metrů od otevřeného okna začaly bít kostelní hodiny. Byl jsem zhutněnou atmosférou pozdního odpoledne tak zasažen, že jsem najednou vůbec nechápal, jak je možné, že jsem nikdy neslyšel tlouct hodiny na našem kostele. To pak netrvalo déle než čtyři roky. Za opravu jsme od MNV dostali stan. Hodiny jdou do dneška. M. K.


Biografie

RNDr. Pavel Klimeš
Od narození (1959) žije a pracuje v Horním Maršově ve východních Krkonoších. Vystudoval lesnictví na Střední lesnické škole v Trutnově a krajinnou ekologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval jako cestář horských cest, lanovkář, strážce národního parku a prováděl výškové práce. Ještě při studiích začal zpracovávat úplný stavebně historický průzkum východních Krkonoš s důrazem na lidovou architekturu, drobné krajinné prvky, rozptýlenou zeleň a vývoj lučních enkláv. V roce 1980 založil dnes velikou sbírku dobových fotografií a pohlednic, postupně doplněnou dalšími materiály dokumentujícími historii Krkonoš. Jako aktivní alpinista poznal životní i kulturní prostředí nejvýznamnějších pohoří pěti kontinentů. Pracovně se mohl plně uplatnit po roce 1989. Rodinná firma provozuje dvě informační centra Veselý výlet spojená s galeriemi a také pension. Od roku 1992 je šéfredaktorem sezónních novin Veselý výlet. Noviny vychází v české, německé a polské mutaci v letním nákladu 60 tisíc kusů a v zimním nákladu 55 tisíc kusů a nabízí hostům Krkonoš zajímavý program, služby a především aktuální informace.

Ing. Miloslav Klimeš
Narodil se v Trutnově (1963) a vyrůstal v Horním Maršově. Vystudoval náchodskou Střední průmyslovou školu stavební (1982) a pozemní stavby na Stavební fakultě ČVUT v Praze (1988). Po studiu nastoupil do Konstruktivy n.p. na stavbu ČKD Zličín, kde jej zastihla sametová revoluce. Po listopadu 1989 krátce pracoval na sanacích železobetonových konstrukcí v Kloknerově ústavu při ČVUT. V roce 1992 se rozhodl vrátit zpět do Horního Maršova, kde založil malou stavební a projekční firmu. Rád cestuje, sportuje, fotografuje, zajímá se o architekturu.


Začátek

Náš vřelý vztah k Maršovu a k horám vůbec se začal formovat velice brzy. Myslím, že mi bylo kolem osmi, když o čtyři roky starší brácha Pavel uspořádal první větší klubovní čundr do pět kilometrů vzdáleného albeřického lomu. Naši nás nechávali, na zahradě jsme stavěli různé chatky, stany, mučednické kůly, posedy, jen rozhlednu nám táta zakázal.

Pavlovy samostatné ranní a večerní toulky do okolních kopců za zvěří vyvrcholily průšvihem, kdy odešel do lesa a nevšiml si, že není doma už dvacet hodin. K jeho zaujetí se přidala touha chápat a dostat se hlouběji. Začal sbírat staré mapy, pohlednice a fotografie. Později, na střední a vysoké škole, už systematicky. Začali jsme také jezdit dál, zatím jenom na východ, na Kavkaz a na Pamír.

Cesty a staré fotografie nám nastavily zrcadlo, ve kterém se stále zřetelněji jevila postupující destrukce už tak zanedbané sudetské krajiny a naší obce. Co začalo po válce odchodem původních obyvatel, měla dokončit postupující normalizace. V Maršově se plánovalo zbourání půlky náměstí, stavění silnice přes zámecký park a dole u kostela sídliště. Do toho přišel listopad 1989.

Velké změny, ale projekt nové panelové školy a čističky odpadních vod dýchal postaru. O podobu školní budovy začal na obecním poli velký boj. Mezitím se nám podařilo přesvědčit radní, aby změnili koncepci čističky a projekt zadali architektovi Romanu Kouckému. Čistička pak získala hlavní cenu v soutěži Grand Prix Obce architektů za rok 1995. Setkání s Romanem bylo (aspoň pro mě) důležité a naši další činnost určitě ovlivnilo.

Bydlel jsem s rodinou v milované Praze, ale práce v Maršově přibývala. Tak jsme se přestěhovali a s Pavlem jsme založili malou stavební firmu.


Průzkumy a rozbory

Po revoluci obec potřebovala nový územní a regulační plán, který by nelikvidoval všechna důležitá místa (mlýn, pivovar, zámecký park, náměstí aj.), ale naopak, který by nejdříve mluvil o obnově a pak o dalším rozvoji. Nabídli jsme se, že vypracujeme podklady. Obvyklé informace jsme doplnili o prvně sestavený stavebně historický průzkum obce, historické fotografie a katalog všech objektů. Kladná odezva u tvůrců územního plánu měla za následek, že jsme podobné průzkumy později zpracovali i pro většinu okolních sídel.

Průzkumy a rozbory územního a regulačního plánu obce Horní Maršov, 1991
Průzkumy a rozbory územního a regulačního plánu města Pec pod Sněžkou, 1992
Katalog a stavební průzkum všech objektů Janských Lázní, 1994
Průzkumy a rozbory územního a regulačního plánu obce Malá Úpa, 1994
Průzkumy a rozbory územního a regulačního plánu města Svoboda nad Úpou, 1995
Průzkumy a rozbory územního a regulačního plánu města Žacléř, společně s ing.Lenkou Klimešovou, 1996


Kulturní památky a krajinné prvky

Začínali jsme pozvolna a dodnes většinou děláme malé projekty. Často spolupracujeme s různými architekty, řemeslníky a specialisty. S postupem času přibyli výtvarníci a umělci. To proto, že se nám třeba podařilo najít původní podobu nebo naučit se starou technologii, ale mnohdy nebylo u zničené stavby opravdu na co navázat. A nám bylo líto dozdít polorozpadlou kapli, zastřešit ji, nahodit uvnitř omítku a nechat ji začít jen tak chátrat.

Hlavní realizace:
Oprava hodin na kostele Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově, 1988
Obnova historického kamenného schodiště na hřbitov v Horním Maršově, 1989
Obnova kaple v Horních Lysečinách, 1996 - 2001
Obnova lesního hrádku Aichelburg a zřízení vycházkové trasy, 1998 - 1999
Oprava památníku padlých ve Sklenářovicích, 2000 Oprava Ochranné kaple ve Sklenářovicích, 1998 - 1999
Obnova Křížové cesty v Temném Dole, 2000 Obnova kaple sv. Anny na Staré Hoře, 2001
Obnova kulturní památky chalupy čp. 42 v Malé Úpě, 2002
Oprava sloupové kapličky v Horních Albeřicích, 2003
Oprava sloupové kapličky v Peci pod Sněžkou, 2004


Horské chodníky

V roce 1995 nás ředitel Správy Krkonošského národního parku ing. Lábek přizval k řešení složité opravy a sanace chodníku z Růžové hory na Sněžku. Byla to místy metr hluboká erozní rýha nebo přes deset metrů široké, stále pohyblivé, erozní pole. Navrhli jsme technické řešení, cestu opravili a sanovali okolní zničené plochy. Vše v divokých klimatických podmínkách a v nejpřísněji chráněných místech, kde nesmíte otočit obrostlý kámen, natož jej odnést. Od té doby jsme opravili několik desítek kilometrů cest a dnes tvoří oprava cest podstatnou část naší činnosti. Vždy jde o stavby s vysokým podílem ruční práce a omezenou nebo zcela vyloučenou strojní mechanizací. Naši cestáři se naučili dělat s přírodním kamenem včetně tradiční metody štětování, tj. na výšku rovnané a následně vyklínované kameny v tělese cesty. Skládáme opěrné zdi a zídky, zřizujeme odvodňovací systémy, zabezpečujeme koryta vodotečí. Namáhavá práce stejně jako před 100 lety.

Hlavní realizace:
Turistický chodník na Sněžku z Růžové hory, sanace ploch, 1995 – 1997
Turistický chodník Obřím dolem, 1997 – 1998
Chodník pro malou vývozní techniku podél Messnerova potoka, 1997 – 1999
Turistický chodník Jantarová cesta od Luční boudy ke státní hranici, 1997
Turistický chodník na Sněžku od Obřího hřebene, sanace ploch, 1998
Sezónní zásobovací Koňská cesta přes Luční horu, sanace ploch, 1998
Horní polovina turistického chodníku (kamenné schodiště) k hrádku Aichelburg, 1998
Turistický chodník z Temného Dolu před Velké Tippeltovy boudy, 1999
Úprava okolí pramene Labe, 1999
Turistický chodník z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu, 1999 – 2000
Chodník pro malou vývozní techniku od Messnerova potoka pod Sagasserovy b., 2000
Sanace bývalé cesty přes Čertovu louku na Stříbrný hřeben, 2000
Turistický chodník na Svorovou horu od boudy Jelenka, sanace ploch, 2000
Úprava okolí Pančavského vodopádu, 2000
Historický chodník Křížová cesta v Temném Dole, 2000
Chodník pro malou vývozní techniku Biskupský chodník, 2000 – 2001
Demolice garáží a skladu materiálu a sanace ploch u Luční boudy, 2001
Turistický chodník Severka – Bufet Na rozcestí, 2002
Turistický chodník Šraml, 2001 – 2002
Obnova chodníku přes Vlčí jámu, 2001 – 2002
Historický chodník Těsným dolem, 2002


Veselý výlet

Ostatní stavební činnost úzce navazuje na výše uvedené opravy kulturních památek. Navrhujeme a provádíme opravy původních roubených chalup, pokládání dřevěné šindelové krytiny, rekonstrukce výrazově zničených fasád a v poslední době i novostavby.

Výjimečná pro nás byla naše první novostavba Informační centrum a galerie Veselý výlet v Peci pod Sněžkou (1997 – 2000) a to hned z několika důvodů. Prvotní záměr byl postavit repliku původní zbořené roubenky. Nakonec jsme se rozhodli pro současný dům postavený tradiční technologií. Architektonickou studii zpracoval architekt Jiří Hůrka. Roubenou a hrázděnou konstrukci bez jediného kovového prvku jsme zhotovili za pomoci tesařského mistra Petra Růžičky, který nás uvedl do problému a většinu z toho, co z tesařiny umíme, prakticky naučil. Při stavbě jsme fungovali jako investor – projektant prováděcího projektu – dodavatel. S odstupem času můžeme říct, že nejtěžší rozhodnutí jsme museli dělat coby investoři.

Další realizace:
Obnova hřbitovní zdi v Horním Maršově, 1991
Oprava fasády měšťanského domu Hlaváč čp. 68 v Horním Maršově, 1992
Oprava fasády rodinného domu čp. 122 v Horním Maršově, 1992
Celková rekonstrukce pensionu a galerie Veselý výlet v Temném Dole, 1993 - 1995
Výměna roubení chalupy čp. 10 v Peci pod Sněžkou, 1998
Celková obnova historického domu čp. 65 v Horním Maršově, 2002
Přístavba pensionu Veselý výlet v Temném Dole, 2002 - 2003
Roubený dům ve Vavřincově Dole, realizace hrubé stavby, 2004


Projekční činnost

V roce 1995 jsem získal autorizaci a možnost samostatně projektovat. Problém je v tom, že vím o architektech, kteří jsou povolanější a mnohem lepší. Na druhou stranu se nechci zcela vzdát vlastních tvůrčích ambicí. K některým projektům jsem se dostal proto, že investor, například Správa Krkonošského národního parku, neuvažoval o nějakém hlubším architektonickém řešení nebo návrhu detailů a práce architekta se mu zdála nadbytečná.

Výběr ze samostatných projektů:
Studie a prováděcí projekt stavby přístupových chodníků na Sněžku, 1996
Prováděcí projekt Informační centrum a galerie Veselý výlet v Peci pod Sněžkou, 1997, (studie Atelier Dům a město – ing. arch. Jiří Hůrka, ing. arch. Radana Feistnerová)
Stavebně-historický průzkum, studie a prováděcí projekt lesního hrádku Aichelburg, 1997 - 1998
Studie kamenného modlitebního mlýnu, 1998 - 2000
Prováděcí projekt stavby chodníku na Svorovou horu, 2000
Oprava vyhlídky u Pančavského vodopádu, 2000
Prováděcí projekt sanace vápence z cesty Úpské rašeliniště – bývalá Obří bouda, 2001
Prováděcí projekt vyhlídky na místě bývalé Obří boudy, 2001
Studie a prováděcí projekt přístavby pensionu Veselý výlet v Temném Dole, 2002
Studie obnovy a nového využití fary v Horním Maršově, 2003


Nápady a koncepty

Velice nás těší, že můžeme vymýšlet a realizovat naše nápady a sny. To je to, co nás asi nejvíce uspokojuje. Několik příkladů: změna koncepce čističky odpadních vod, Červený kříž, kamenný modlitební mlýn, Lapidárium remedium. hrádek Aichelburg, výzdoby kapliček, vycházkové trasy, obnova křížové cesty, přechod do Polska po staré okresní silnici, obnova tradice Maršovské pouti, oprava hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově aj.


Publikační činnost

Veselý výlet není jen značka Informačního centra, galerie a pensionu v Temném Dole a v Peci pod Sněžkou. Nejdříve začaly vycházet stejnojmenné sezónní noviny, které se snaží hosty Krkonoš upozornit na různé zajímavosti a nabídnout jim zajímavý program. Pavel je autorem většiny textů.


Spolková činnost

S několika spřízněnými dušemi jsme založili Hradní společnost Aichelburg, která měla za úkol sehnat peníze a zachránit Hrádek Aichelburg - romantickou stavbu z r. 1863 postavenou na počest osvíceného držitele maršovského panství Bertholda Aichelburga. Nyní se toto občanské sdružení věnuje zajišťování finančních prostředků, přípravě a opravě dalších památek.


Společenské akce

V posledních patnácti letech jsme spolupořádali různé společenské akce, například setkání krajanů, setkání přátel Veselého výletu, Maršovskou pouť, promítání z cest, Den pro Tibet, plesy (Ples v Továrně, na zámku, Hollywood aj.) a letní slavnosti.


Spolupráce

Na tomto místě bychom rádi poděkovali našim spolupracovníkům za inspiraci, podporu a pochopení.

Organizace, obce a města:
Správa Krkonošského národního parku, Fond česko německé budoucnosti, Ministerstvo životního prostředí, Národní památkový ústav v Pardubicích, Nadace Občanského fóra, Hradní společnost Aichelburg, obce Horní Maršov, Malá Úpa, města Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou, Žacléř

architekti:
Václav Hlaváček – Studio Acht, ing. arch. Jindra Crickettová, ing. arch. Zdeněk Meisner, ing. arch. Martin Peterka, ing. arch. Dvořákovi
Ateliér Dům a město - ing. arch. Jiří Hůrka, ing. arch. Martin a Radana Feistnerovi, ing. arch. Vítězslava Rotbauerová, ing. arch. Petr Brzobohatý
Roman Koucký architektonická kancelář s.r.o. - ing. arch. Roman Koucký, ing. akad. arch. Libor Kábrt, Šárka Malá
Hulec & Špička architekti – Akad. arch. Mikukáš Hulec, ing. arch. Daniel Špička, ing. arch. Petra Zajíčková,
ing. arch. Pavel Šmelhaus
H.R.A. Hoffman Rajniš architekti – ing. arch. Patrik Hoffman, Prof. ing. arch. Martin Rajniš

výtvarníci a umělci:
Květa Krhánková, Stanislav Špelda, Zdeněk Petira a celý Úpický výtvarný kroužek, Aleš Lamr, Zdena a Milan Chaberovi, Vendula a Milan Henclovi, Libor Hurda

fotografové:
Jiří Havel, Pavel Štecha, Bohdan Holomíček, Ctibor Košťál,
dále pak
ing. Antonín a Josef Missbergerovi, Antonín Tichý, Petr Růžička, Oldřich Šlegr, Aleš Hetflejš, Otomar Klug, Jiří Daněk, Jaromír Sedláček, Libor Mašek, Magda Čtvrtníková, Jan Posadovský, bratři Odrobiňákovci, Beata Justa a Grzegorz Potoczak z Domu tří kultur v Niedamirowě, Rýgrovi z Přibyslavi, Andrzej Magala, Hans-Jürgen Warsow a pracovníci Stavební & inženýrské firmy KLIMEŠ
Zvláštní poděkování Milanu Víchovi.


A co dál?

Těšíme se, že se nám podaří dokončit opravu kapličky na Vysokém Svahu v Peci pod Sněžkou. Nevídaný projekt navrhli ing. arch. Roman Koucký a ing. akad. arch. Libor Kábrt a jestli se podaří dotáhnout opravu do konce, tak se jistě stane událostí přesahující území Krkonoš. Dále se snažíme přesvědčit Správu Krkonošského národního parku aby namísto tradičního pojetí Nové poštovny na Sněžce podpořila projekt ateliéru H.R.A. Hoffman Rajniš architekti, který sice nemá šikmou střechu, ale je maximálně ekologický, důmyslný a hravý. Konečně bychom rádi nastartovali změnu maršovské hlavní ulice, aby se čtyřproudý silniční průtah obcí z roku 1980 stal alespoň trochu lidským místem.